|
|
Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Název práce: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Po druhé světové válce došlo v zemích, jež se ocitly v sovětském vlivu, k sociálním, politickým i ekonomickým změnám. Tyto změny jsou v odborné literatuře souhrnně nazývány jako sovětizace. Disertace analyzuje tento proces na tématu vězeňského systému v Československu a sovětské okupační zóně, později Německé demokratické republice. Hlavní pozornost je zaměřena na to, jakým způsobem byl v obou zemích sovětský model přebírán, jaké podobnosti nebo rozdíly je možné v jeho vývoji vysledovat a jaké faktory a příčiny byly pro provádění změn rozhodující. Hlavní tezí disertace je, že sovětizace, ačkoliv mohla mít podobné výsledky, probíhala v různých zemích rozdílným způsobem, přičemž záleželo nejenom na předcházejícím vývoji, ale také na geopolitickém postavení a vývojových rysech dané země i vůli komunistického establishmentu k přijetí sovětského vzoru. Je třeba poznamenat, že sovětský model nebyl vždy jednotně definován, ale podléhal neustálým změnám. Československo a NDR musely najít rovnováhu na mnoha úrovních a přizpůsobit vězeňskou...
|
|
|
Ozbrojená protisovětská rezistence v Litvě 1944-1953
Skalník, Ondřej ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává komplexně o ozbrojené protisovětské rezistenci v Litvě mezi lety 1944 a 1953. Představuje jednak partyzánské hnutí, jeho strukturu, periodizaci, taktiku, geografické rozmístění a vývoj, jednak také definuje, kdo byli skutečně jeho příslušníci. Tedy důvody, které je vedly k nelehké volbě života v ilegalitě, jejich věkovou, národnostní a sociální strukturu, apod. Na druhou stranu popisuje i metody, používané konkrétními sovětskými bezpečnostními složkami, v boji proti "banditismu" (tedy proti partyzánům) a při "prosazování sovětské zákonnosti". Zároveň obsahuje i kapitolu, věnovanou komparaci aktivní rezistence v regionu, ve které se zaměřuje na srovnání lotyšského, estonského a částečně i ukrajinského partyzánského hnutí a jejich specifika. Guerillová válka a boj litevských partyzánů, neboli lesních bratrů (miško broliai), proti sovětizaci země po obnovení nadvlády Sovětským svazem v roce 1944 je výrazným a kontroverzním tématem v současné historiografii. Přičemž diskuse nad tématem a bádání často podléhá politickému zadání. Práce se proto také zabývá pohledem na příslušníky partyzánských jednotek, optikou "západní", tedy i současné litevské, a sovětské historiografie, do které můžeme zařadit i některé současné práce historiografie ruské.
|
|
|
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sovětizace Finska
Volák, Jiří ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948 Jiří Volák Abstrakt Finsko se po druhé světové válce nestalo sovětským satelitem, ačkoliv k tomu mělo mnohé předpoklady - bylo poraženým státem a muselo plnit tvrdé podmínky příměří včetně územních ztrát a vysokých reparací ve prospěch Sovětského svazu. Práce na komparativním základě přibližuje vnitropolitické kořeny, které vedly k jedinečnému mezinárodněpolitickému postavení Finska v rámci prvních let studené války. Hlavním úkolem je pomocí sekundárních i primárních zdrojů postihnout, jakou roli pro překvapující "finskou cestu" hrála osobnost premiéra a pozdějšího prezidenta Juho Kusti Paasikiviho. Z jakých názorových bodů vycházel? Byla jeho pozice srovnatelná s Edvardem Benešem v Československu? Podle závěrů práce se Paasikivi významně zasloužil o udržení finské demokracie. Úloha, jakou měly v krizové první polovině osmačtyřicátého roku zprávy o komunistickém převratu v Československu, není opomenuta. Strach ze změny režimu prostupoval finskou společnost a dotvářel pozadí k jednání o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Finskem a Sovětským svazem (YYA-sopimus). Její ratifikací byl položen právní základ finsko-sovětských vztahů na dalších čtyřicet let a tzv. "léta nebezpečí", jak také nejisté období let 1944-1948 nazývá finská historiografie, se...
|
|
|
Intervence v Afghánistánu: sovětská a americká zkušenost
Tzoumas, Janis ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza přístupu Sovětského svazu a koalice vedené Spojenými státy k budování státu v Afghánistánu, které dnes, podobně jako v minulosti, probíhá v kontextu války proti protivládnímu odboji. Analýza budování státu v oblasti politiky, hospodářství a bezpečnosti ukazuje, že se interventi v obou případech zaměřili na budování silně centralizované vlády, přestože byl tradičně vztah venkova k ústřední vládě v Kábulu charakterizován širokou autonomií. Snaha interventů v tomto směru byla navíc provázena exportem cizorodých politických struktur a pozornost je proto věnována také otázce, do jaké míry přístup interventů k modernizaci afghánské společnosti přispěl k rozvoji neutichajícího konfliktu.
|
|
|
Vývoj československého zahraničního obchodu v letech 1945-1953
Merta, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza vývoje mezinárodního obchodu v Československu po skončení druhé světové války a v období tzv. sovětizace. Autor nejprve prozkoumá stav zahraničního obchodu v prvních poválečných letech. Zaměří se na analýzu změn ve struktuře mezinárodního obchodu v Československu v letech 1945 -- 1953, zejména na problém omezování obchodu se zeměmi západní Evropy a posílení obchodních vztahů se státy východního bloku. Přínos práce spočívá ve vytvoření uceleného pohledu na problematiku československého zahraničního obchodu v době po druhé světové válce až do konce prvního pětiletého hospodářského plánu, tedy doby po komunistickém převratu.
|
host ::
RSS.